Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poutní místo Svatý Antoníček u Blatnice

25. 9. 2005

Podzimní jednodenní výlet na jižní Moravu se uskutečnil v době kdy Slovákům už postupně v sudech bouří část sklizené úrody z vinné révy. Lahodný produkt se nazývá burčák. Konzumace napolovic zkvašeného moštu je pro tuto vinařskou oblast charakteristická v Evropě zcela vyjímečná.

Abychom co nejrychleji dosáhli cíle, přepravili jsme se do Moravského Písku vlakem. Odtud nabíráme směr k městu Veselí, a po hodině jízdy přijíždíme do Blatnice.

Na zpáteční cestě jsme zaklepali na dveře vinného sklepa. Jsme vlídně přijati a též poskytnuta ochutnávka bouřlivého moku. Poté následuje nákup placení děkování a odjezd. V 10 hodin již projíždíme další vesnicí Blatničkou, kde bychom ještě mohli nalézt vinné sklípky, ale další cesta nás již vede na Horňácko.

Mírně, ale pořád stoupáme do vrchu. Před vesnicí Súchov nás čeká pořádný kopec, místy musíme seskočit a jít po svých. Súchov je postaven v kopci a snad proto se nám zdá, že vesnice konce nemá. O Súchově napsal O. Bystřina knihu, ve které zachycuje život slováckých uměleckých bohémů, kteří se v Súchově scházeli. Proč z rovna zde. Na to bychom našli odpověď asi až po přečteni oné knihy. Jest pravdou, že jsme se průjezdem vesnice řádně zapotili.

Ovšem další cesta krajem Horňácka již byla příjemná, cesta vedla lesem mírně z kopečka až do Javořiny. Javořina bezprostředně sousedí z vesnicí Velká nad Veličkou. V bytelné staré hospodě na Javořině jsme si dali první točené pivo. Ve Velké nad Veličkou jak známo se pořádají rok co rok „Horňácké folklorní slavnosti“. Zdejší muzikanti dávají důraz na sudou dobu stejně jako černoši v Americe. Tvrdí to kritik Jiří Černý, který o zdejších hudcích a jejich muzice píše jako o hudbě Moravských černochů. Zdejší hudce nejvíce ovlivnil a takto naučil hrát Majstro Joža Kubík. S úcty mu místní nechali zhotovit bronzovou bystu, kterou můžeme vidět na kopci v Kuželovském větrném mlýně. Ve Velké nad Veličkou a v Hrubé Vrbce, která je vzdálená necelé 3 km působilo a působí spousta muzikantů a já mám pocit, že zde hraje snad každý. Nejvýraznější ze všech je rozvětvená rodina Hrbáčů, Miškeříků a Ňorků. Zvony svaté Magdalény odbyly ve Velké poledne.

Hodiny na věži šli přesně a přes toto všecko jsme v hospodě „U LAJZŮ“ najíst nedostali. Kuchař si udělal volno se všemi kuchaři v tomto kraji. Toto se odrazilo na výkonu a náladě výletníků. Naše další putování provázela nervozita, protože po každé dalším očekávání přicházelo další a další zklamání.

Nedaleká Hrubá Vrbka má několik objektů, které si do dneška zachovaly stopy lidové architektury. Nejvíce zde vyniká řada stodol na kraji vesnice. Odtud již jedeme dolů přes Lipov a Kozojídky a ve Veselí na Moravě se kruh uzavírá. Poblíž klášterního kostela Svatých Andělů Strážných z 1. poloviny 18. stol. který je nápadný vysokou střechou s malými věžemi. V malém motorestu zaháníme hlad. Výlet skončil nástupem do vlaku v Moravském Písku.

 


Cyklistická trasa 122875 - powered by Bikemap 

č. Název lokality km délka čas čas jízdy
1. Moravský Písek 0     7,00  
2. Veselí 6 6,0 km 7,25 25
3. Blatnice 13 7,0 km 7,55 30
4. Sv. Antoníček 16 3,0 km 9,00 65
5. Blatnička 24 8,0 km 10,10 70
6. Suchov 31 7,0 km 11,00 50
7. Javorník 36 5,0 km 11,30 - 11,50 30
8. Velká 39 3,0 km 12,00 - 12,55 10
9. Hrubá Vrbka 43 4,0 km 13,10 15
10. Lipov 50 7,0 km 13,50 40
11. Tasov 53 3,0 km 14,10 20
12. Kozojídky 56 3,0 km 14,25 15
13. Veselí 59 3,0 km 14,40 - 15,45 15
14. Moravský Písek 67 8,0 km 16,10 25
   
   
   
     

 

 

Náhledy fotografií ze složky Poutní místo Svatý Antoníček u Blatnice

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA