Cykloputování

Eurocamp Bojkovice – v roce 1987 zde trávila celá Moravská národní společnost dovolenou, to byl za časů, kdy camp A.T.C. Bojkovice nabízel pouze a to ještě špatně nejzákladnější služby. Zatímco v 8 hod ráno 3. srpna roku 2003, osadníci, převážně z Nizozemí ještě v euru spali, my jsme jíž snídali nad bohatě prostřeným stolem před chatou.

Kráčíme společně s lidmi jdoucích do kostela Sv. Vavřince stojícího nad městem. Je zde i klášter sester dominikánek a dívčí katolická škola. Na kopci nasedáme na kola a nabíráme směr na Luhačovice. Za vesnicí Rudimov se napojujeme na cyklostezku, která nás dovede do obce Kladná – Žilín. Zdoláváme pak ještě jeden kopec a pak zvolna klesáme do Luhačovic. Pavel Flora Dětina, včerejší hnací motor výpravy, dnes naopak působí jako brzda. Je líný a neustale kritizuje vytyčenou trasu. Stačilo málo a dostal pár facek jakých svět ještě neviděl.

Přes celé poledne v lázeňském městečku střídavě popíjíme minerální vodu a pivo. Je tropický den a nechce se nám dál. Už také víme, že domů po svých nedojedeme. Pavlovi Florovi Dětinovi se úspěšně daří posouvat čas odjezdu, vzniká reálná obava, že to nestihneme ani na vlak odjíždějící ze Zádveřic, které jsou vzdálené od Luhačovic 17 km. V 15.15 hod. odjíždíme, v 15.45 si brzda Pavel Flora Dětina vynucuje v Dolní Lhotě zastávku na pivo, v 16.30 hod projíždíme průsmykem Vizovických hor s nejvyšší nadmořskou výškou v Horní Lhotě 446 m a do Zádveřic přijíždíme v 17 hod. Odtud již pokračujeme vlakem z Valašska na Hanou.