Cykloputování

Na cestu do valašských hor jsme si museli přivstat. Vlak odjížděl z Přerova v 5 hod. V 6 hod. jsme ve Valašském Meziříčí přesedli na motoráček, jehož trať se vinula podél horského masívu Véřovických hor. Cesta ze Zapadlých Čtvrtin do Frenštátu, kde jsme vystoupili měří 80 km.

V bufetu před nádražím jsme si dali nezbytné pivo urychlující aklimatizaci. Jak se koukáme kolem, je zde dost přeaklimatizovaných hostí. Pít pivo stejného jména jako pohanského boha na hoře je v kraji povinností. Z Frenštátu nabíráme směr na 10 km vzdálenou Čeladnou. Nezvykle dlouho nám trvalo najít cestu do údolí, kterým protéká říčka Čeladenka, podél níž jsme zahájili cestu na Pustevny, které byly vzdáleny asi 20 km.

Pěkná, mírně stoupající asfaltová cesta končí v nadm. výšce 610 m v Podolánkách. Odtud nás čeká 4 km výstup na Bařiny (815 m), na jehož konci sesedáme a kola tlačíme. Nedaleko se nachází horský hotel Martiňák, o jehož existenci nemáme ani tušení. Kolem 11. hodiny se vydáváme po vrstevnici Kněhyně směrem k Pustevnám, které v dálce vidíme. Před námi se rozprostírá hluboké kněchyňské údolí s roztroušenými samotami.

Cestou jsme udělali chybu, že jsme ve výšce 950 m na křižovatce Maňáky neodbočili na turistickou značku pro pěší a křečovitě se drželi cyklostezky, která nás svedla hluboko dolů na hlavní silnici, po které jsme pracně vystoupali na Pustevny (1010 m). Neměli jsme již dostatek sil dojít až k soše Radegasta – boha úrody, stád a pohostinnosti. S povděkem jsme alespoň sáhli v dřevěnici po několika kouscích piva Radegast. Sochu vytesal v roce 1930 Albín Polášek v USA a při příležitosti Slovanské pouti na Radhošť byla v roce 1931 na horu přemístěna.

Ve 14 hod z místa poustevníků odjíždíme kolem Radhoště do Rožnova, cesta z kopce měřila 14 km. Na prohlídku města nemáme čas, ostatně nebyla ani v plánu. Z města starou cestou, dnes sloužící převážně cyklistům, přijíždíme do Valašského Meziříčí, nastupujeme do vlaku jedoucího z pohraniční Horní Lidče do Přerova.