Cykloputování

Do Valašské Bystřice jsme záměrně zvolili tu nejnamáhavější cestu. Výstupem na Vsácký Cáb, od toku Horní Bečvy, podél kterého vede železniční trať z Valašského Meziříčí do Vsetína. Právě po této trati jsme se do těchto končin dopravili vlakem a vystoupili jsme v žel. zastávce Bystřička.

Po dvou kilometrech jsme přejeli přes most Růžďského potoka a zabočili jsme vpravo pokračujíce proti jeho proudu. V obchodě u cesty jsme si na cestu koupili rum. Kolem potoka se rozprostírá stejnojmenná vesnice. A z této vesnice jsme zahájili v 8 hodin výstup na Vsácký Cáb (815 m), který jsme dobyli v 10 hodin.

Cestou vzhůru jsme obdivovali krásy podzimní přírody. V místech Dušné jsme měli pěkný výhled na hřeben Javorníků, pod nimiž ležel Vsetín, a na opačné straně Radhošť, sedlo Pindula a Véřovské hory.

Na turistické chatě Vsácký Cáb, když jsme přijeli, tak teprve otevírali. Posílili jsme se kyselicou a pivem a pokračovali jsme směrem na Ptáčnici, odkud začal prudký sestup do Valašské Bystřice.

Jakž takž jsme sjeli na Kyčerku (615 m). Odtud bylo opravdu vidět daleko široko. Další úsek do údolí se pro velkou příkrost už nedal sjet. Sestoupili jsme k říčce Bystřičce (395 m) a pak již po asfaltové cestě jsme pohodlně pokračovali až do Valašské Bystřice.

Tak a to už je 12 hodin a my sedíme v hospodě u piva. Účastníci výletu jsou znaveni a nejraději by sedli na vlak a hajdy domů. Ale na vlak to je ještě hodný kus cesty a ještě přes kopec, což S.V.K. nahání hrůzu. Přestože S.V.K. nemůže, musí.

Naštěstí stoupání není veliké ani dlouhé. Jak jsme dosáhli vrcholu, tak se jelo jenom z kopce do patnáct kilometrů vzdáleného Valašského Meziříčí.

Původně tento výlet měl vézt jinou trasou a měl být krátký, pohodový, nenáročný a byl by, kdybych ho takto nezmršil. A přestože byl krásný nikdo mě za to nepochválil.